(Osnice) Sice přes den neuvěřitleně fičelo, ale nakonec jsme se k večeru odhodlali. Po asi hodině čekání na place se vítr uklidnil natolik, že jsme hodili éra do vzduchu. Do Iona jsem rovnou vrazil deset článků (do větrného počasí je potřeba zátěž), vrtuli prohodil za Aeronautku 10x8, která mi zbyla z pokusů s Quatrem a šel jsem do vzduchu. S desetičlánkem léta Ion skutečně lépe a rozhodnutí je jednoznačné - přezbrojit. (Kdo má pořád přehazovat vrtule.)
Díky počasí, pokročilejší hodině a s ohledem na to, aby se do vzduchu dostal i táta, jsem dal "jen" tři nastoupání - cca. minutu a půl motorového letu. Z baterek jsem doma vybil kolem 800mAh, takže stačí s rezervou na dvě a půl minuty motoru. Jenom ta přistání! Byl jsem tak dlouhý, že jsem přistál až v poli za loukou, na kterou normálně přistáváme. A že je velká... Škody jsou už klasické - odpadla pouze přepážka baterií. Takže se vlastně nic nestalo.
