31. 10. 2006

Ekranoplán

Objevilo se na diskusi Mojehobby: článek o ekranoplánu na serveru valka.cz, ale hlavně video:

Ruština se hodně hodí - já bohužel rozuměl tak třetině. Každopádně je to zajímavá bestie.

28. 10. 2006

Závěrečná?

(Osnice) Ačkoliv to na létání vůbec nevypadalo, podařilo se nám (během krouhání zelí) nabít jedny baterky a vyjet do Osnice. Létání bylo sice omezeno jen na oba větroně (Ion a Lomikel) a jedny baterky, ale i tak jsme nelétali každý okolo čtyřiceti minut. Trochu to zkrátka nosilo. Akorát tátovi nějak pocukává pohon...

22. 10. 2006

-- MARK --

(Mnichov) Před týdnem mi na ploše mrzly prsty a dneska jsem létal v tričku. Sice jsem si vzal bundošku, ale velmi rychle šla dolů. Vyšlo to docela pěkně - dal jsem na Iona vrtuli 11x7 (místo 10x8) a dojmy jsou pozitivní. Dokonce je snad i o něco nižší odběr, což mi přijde těžko uvěřitelné. Prostě se to musí prověřit časem. První let dal vyšel na třicet minut s občasnými termickými ťukanci. Druhý let byl o něco zajímavější. Nejdřív se mi povedlo točit nulku tak v padesátimetrové výšce a zhruba dvě stě metrů od sebe a vydalo to na osm minut, jenom to jedno nastoupání. Pak postupně startovali další lidé, kteří postupně přijížděli, takže ve vzduchu bylo jednu chvíli alespoň šest letadel, ne-li víc. Ještě se mi podařilo chytit něco termiky ve výšce, ale nic světoborného z toho nebylo. Ale výsledných třicet šest minut je vcelku slušných. Otázka jenom je, kolikrát si ještě letos zalétám. Zima se nám blíží...

15. 10. 2006

Lavočkinův smutný konec

(Osnice) Po nějakém čase jsem se rozhodl znovu provětrat nějakou z mých stihaček a v sobotu večer při nabíjení padla volba na Lavočkina. V neděli ráno jsme s tátou ještě nabili každý dvoje baterky do větroňů (já do Iona, táta do Skylina, ve kterém má novou oběžku od MP-Jetu) a jeli jsme do Osnice.

Doma jsem přimixoval deset procet výchylky plynu na potlačení (od poloviny dráhy plynu) a při testu na place jsem ještě pět přidal. Po startu ale šel Lavočkin pořád nahoru, takže jsem stáhnul plyn, otočil éro a přistál. Kromě přimixování dalších pěti procent jsem se rozhodl zrušit vyosení motoru od minula, které nemělo žádný pozorovatelný efekt. Na plný plyn letěl Lavočkin konečně rovně, ale po ubrání plynu nastalo rodeo. Letoun se začal opět cpát nahoru, navíc jsem nejspíš nešetrně hrábnul do kormidel a při otáčení k sobě jsem Lavočkina rozhoupal, ztratil cit pro polohu letadla a po několika zběsilých výkrutech jsem poslal Lavočkina kolmo do země. Sice jsem nakonec stáhnul plyn, ale nebylo to nic platné. Nedalo se dělat nic jiného než posbírat trosky. Oprava je prakticky vyloučená, ale elektronika včetně motoru je v pořádku.

Pak jsme ještě vytáhli větroně - táta mi předvedl nově omotorovaného Skylina a v chladném (10°C) a zamračeném počasí vylovil termiku, že z ní utíkal s klapkami. Mě se tolik nedařilo, taky jsem létal o něco níže, ale několikrát jsem taky chytil nějakou "nulku". Jenomže už asi po deseti munitách letu mě začly zábst ruce nakonec jsem sedal s rezervou minutového chodu motoru po sedmnácti minutách. Tátovi vypnul regl už po dvou a půl minutách chodu motoru a tak nalétal "jenom" pětadvacet minut - z toho dvanáct na první nastoupání. Na druhé batrky už nedošlo, počasí si už pomalu říká o rukavice.

8. 10. 2006

-- MARK --

(Mnichov) Jak bylo v sobotu hnusně, tak bylo v neděli hezky a tedy nebylo jiné volby než nabít a jet. Na letišti čtyři létající (včetně mě) a slušný východní vítr. Dal jsem dvoje baterky, nalétal na každé pětadvacet minut, sbalil se a jel. Těsně před odjezdem jsem jenom zíral na borce s elektrifikovaným "béčkem", který vyzobával termiku daleko v polích na východě. O tom se mi s Ionem může jen zdát.