Jak nám nezafoukalo

(Osnice) Původně jsme měli v úmyslu jet někam na kopec, ale počasí rozhodlo proti - dlouho se držela mlha a vůbec nefoukalo. Nakonec jsme tedy vyzvedli Tomáše s Mefistem a jéčkem (protože co se týče svahového létání, tak je nekonečný optimista) a jeli jsme do Osnice a poměrně pěkně jsme si zalétali. Jednak se udělalo hezky, a pak to i celkem nosilo, takže já zaletěl s Absolutionem dvakrát pětadvacet minut - a zvlášť v prvním letu jsem litoval, že jsem půjčil výškoměr tátovi do Skylina. Jenom Tomáš laboroval s naprogramováním Mefista ve vysílači, což skončilo tím, že jsem mu v pauze mezi lety pomohl éro naprogramovat načisto ve volné paměti. Pak už byl spokojený i on.