Velikonoční polétání

(Koprník) Z Bakova jsme víceméně odjížděli do Kněžmosta pro maso a letadla jsme brali jen z povinosti. Jenomže za Budami se rozjasnilo a silnice byla najednou suchá a tak jsme se na zpáteční cestě stavili na place. Tam už byli dva lidé, kteří ovšem právě dolétali. I tak zůstali alespoň na chvíli na kus řeči a pokoukání. My nasadili osvědčenou klasiku - já Iona a táta Lomikela. Prakticky to nenosilo - jen trochu ze začátku - ale i tak táta nelétal půl hodiny a nevylétal celé baterky. Já vylétal oboje a dalo to dvakrát dvacet minut. Pak už jsem byl stejně zmrzlý jak drozd. V mezičase se tam objevil ještě jeden borec s motorákem, ale laboroval s motorem a celkem brzy to vzdal. Seřizovat neochotný motor v necelých pěti stupních není nic příjemného. V tomhle má elektrika jednoznačně navrch.