(Koprník) Již tradiční Velikonoce v Bakově a stejně tak tradičně i s létáním v Koprníku. Začali jsme v sobotu večer, kdy se měl vítr podle předpovědi utišit. To se však nestalo a tak se létání smrsklo na držení se proti větru. Nejprve jsme letěli s velkými stroji v naději, že se to později zlepší. Naletěl jsem s Absolutionem necelých pětadvacet minut na šest nastoupání. Žádná sláva. Podobně jsem dopadl i později s Q11 - dal jsem dva lety, první vyloženě splachovací, druhý jen o málo lepší. Činili se i místní - borci s třímetrovou Katanou, kterému vítr zjevně moc nevadil, stejně tak tátovu kamarádovi Kamilovi, který tam byl s omotorovaným F3B modelem vlastní konstrukce. Díky němu jsme měli naráz ve vzduchu tři třímetrové větroně.Chuť jsme si spravili v neděli ráno. I když mělo foukat, tak pro změnu nefoukalo a později vylezla i termika. Já nejdříve asi hodinu házel Long Shota - s nic moc výsledky. Asi něco dělám špatně. Táta mezi tím létal s Ibisem a když jsem si chystal Q11, tak mě varoval, že je letadlo blbě vidět. Bylo. Hned v prvním letu jsem letadlo třikrát ztratil, naštěstí zase našel, dvakrát jsem snižoval výku na klapkách - poprvé asi o osmdesát, podruhé rovnou o sto metrů. Finální sestup byl asi minuta a půl na brzdách dolů. Další dva lety už tak dramatické nebyly, ale pokaždé se mi povedlo nalétat deset minut z cca. dvaceti vteřin chodu motoru.
Závěrečná byla v neděli večer - opět ve větru. Malé stroje jsme ani nevytahovali, já létal s Absolutionem a táta zalétl Lynxe po opravě. Tentokrát jsem létal na dvakrát, v prvním letu na dvě stoupání (davnáct minut), ve druhém na tři (necelých patnáct minut). Časy nic moc, ale létání docela dobré. Zřejmě kvůli větru už večer nikdo jiný nelétal.
