(Písnice) Vzhledem k dalším plánům na odpoledne, jsme tentokrát vyrazili už po deváté a stálo to za to. První let s Q11 byl sice krátký (čtyři a půl minuty), ale druhý byl o minutu delší a v dalším jsem se ve čtyřiceti metrech znovu chytil a deset minut dokonce o pár vteřin přelétal. Čtvrtý let byl nejvyšší, ke 170 metrům vypínací výšky jsem přidal dalších sedmdesát a desetiminutové maximum hravě nalétal. Jen s přistáním to už tak úžasné nebylo, na soutěži bych minimálně o pětadvacet bodů přišel. Byl jsem rozhodnutý si dát ještě jeden let a vytáhnout Absolutiona, ale pátý let byl vyloženě zklamání, když jsem byl dole po necelých čtyřech minutách. Proto jsem neodolal a hodil Q11 ještě jednou do vzduchu a spravil si chuť osmi nalétanými minutami.
I s Absolutionem se mi celkem dařilo - ve dvou letech jsem nalétal dvacet šest a dvacet sedm minut, pokaždé na tři stoupání. A lety byly hodně zajímavé i průběhem, jen škoda, že jsem UniLog nechal v Q11. Záznamy výškoměru by byly dost zajímavé. Táta proháněl Ibise a to tak úspěšně, že svoje "káčko" ani nevytáhl. Z mého původního záměru vylítat druhé baterky v Q11 nakonec zbyl jen jeden šestiminutový let, pak už jsme museli balit a jet domů na oběd.
Žádné komentáře:
Okomentovat