Strom na kopci

(Mezihoří) Slušně foukalo a tak jsme s tátou a Tomášem vyjeli na svah u Mezihoří. Foukalo opravdu dost (navíc lehce ze strany přes pětimetrové borovičky) a tak jsme já s Ionem a táta s Futurkou dost bojovali. Dal jsem dva čtvrthodinové lety a v obou případech bylo přistání docela adrenalinové. (V jednom případě i start.) Táta na tom byl o poznání lépe - přeci jen má Futurka výrazně lepší brzdy. Naproti tomu byl Tomáš s Šohajem vyloženě v pohodě. Tak v pohodě, že v momentě, kdy vítr trochu polevil, si Tomáš dovolil bojovat někde na úrovni očí a už to vypadalo, že vyhraje. Ovšem při pokusu o návrat úspěšně zavěsil Šohaje na jeden ze stromů, co rostou podél svahu. Naštěstí se tátovi povedlo vylézt na strom a model dostal s menšími škodami na zem. Tím pádem Tomáš dolétal, táta měl Futurku už složenou, ale já jsem ještě jednou hodil Iona do vzduchu a pěkně si zalétal. Jak vítr polevil, let daleko méně připomínal boj a nakonec jsem ve vzduchu byl dvacet minut.