15. 4. 2007

Jednou to přijít muselo (aneb první kraksna tohoto roku)

(Mnichov) Sobotu jsem dílem strávil ve městě, dílem jsem se věnoval konverzi vody na světlo (mytí oken). Po dlouhé době zase vidím ven a je to prima pocit. V neděli jsem tedy nabil a vyjel. Na letišti bylo dost lidí, že jsem si ani kanál nevybíral ze svých oblíbených, ale z toho co zbylo. (I tak později přijel člověk, který mnou vybraný 76 kanál měl. Naštěstí létal hlavně s jiným letadlem a to měl na jiném kanále.)

To že bylo ve vzduchu dost letadel najednou - tak jedno, dvě letadla (nebo vrtulník) přímo nad plochou, plus pár větroňů - mi na klidu moc nepřidalo, navíc poměrně fičelo, a tak to dopadlo opačně než minule. První přistání poněkud dlouhé (ale v normě), druhé extrémně krátké - a tentokrát to nedopadlo beze ztrát. Ion skončil s vylomenou deskou pro baterie. Měl bych to nějak vyladit, abych byl schopný pustit ještě krátce motor a v nejhorším opakovat okruh. Jinak oba lety klasický standard - těsně po půl hodiny.

Žádné komentáře: