-- MARK --

(Písnice) "Vánoční" létání v s tátou a Tomášem. Devět letů s Q11, na první baterky pět (z toho za něco stál jen první, pak čtyřminutová "pila"); na druhé čtyři lety, kdy to bylo o něco málo lepší a lety mezi pěti a šesti minutami.

Micka Cup - listopad '11

(Písnice) Jedenáct pilotů si užilo extrémní větrné podmínky, takže na vítězství ve skupině stačily v prvním kole čtyři minut a zlepšilo se to až v kole třetím. Deset minut padlo až ve finále, které se letělo hned v poté. Nám se moc nedařilo, u mě stál za něco jen druhý let, kdy jsem se dostal přes devět set bodů. Trochu mě mrzí první kolo, kdy jsem vlastně trimoval letadlo na aktuální podmínky. Čistě teoreticky jsem mohl znovu odstartovat (času bylo dost) a zaletět lepší výsledek. Minimálně lépe přistát, což by byl značný pokrok. Jinak jsem skončil osmý, táta devátý, ale oba borci za námi soutěž ani nedolétali. Komentář od Rudy je na Stoupáku.

-- MARK --

(Písnice) Osm letů s Q11, první čtyři pila nahoru a dolů, časy kolem pěti minut. Druhé čtyři s trochou termiky, ale na časech to moc znát nebylo.

-- MARK --

(Písnice) Dvanáct letů s Q11, z toho čtyři povedené (dva vyloženě deset minut, dva přes osm).

Vylétat baterky

(Písnice) Plán po týdnu byl jasný - vylétat baterky v Absolutionovi ještě tuhle sezónu. A povedlo se, s Absolutione jsem byl ve vzduchu šestatřicet minut. K tomu jedenáct letů s Q11 byť v rozmezí 3,5 a 7 minut, s jedinou výjimkou, kdy jsem naletěl pro změnu minut dvanáct.

-- MARK --

(Písnice) Sice jsem měl s sebou (nabité) baterky do Absolutiona, ale létal jsem jen s Q11. Podmínky poměrně divoké, termiky pomálu, z patnácti letů stály za něco jen tři, zbytek byl kolem pěti minut, leckdy i pod.

Termika

(Písnice) Vzhledem k dalším plánům na odpoledne, jsme tentokrát vyrazili už po deváté a stálo to za to. První let s Q11 byl sice krátký (čtyři a půl minuty), ale druhý byl o minutu delší a v dalším jsem se ve čtyřiceti metrech znovu chytil a deset minut dokonce o pár vteřin přelétal. Čtvrtý let byl nejvyšší, ke 170 metrům vypínací výšky jsem přidal dalších sedmdesát a desetiminutové maximum hravě nalétal. Jen s přistáním to už tak úžasné nebylo, na soutěži bych minimálně o pětadvacet bodů přišel. Byl jsem rozhodnutý si dát ještě jeden let a vytáhnout Absolutiona, ale pátý let byl vyloženě zklamání, když jsem byl dole po necelých čtyřech minutách. Proto jsem neodolal a hodil Q11 ještě jednou do vzduchu a spravil si chuť osmi nalétanými minutami.

I s Absolutionem se mi celkem dařilo - ve dvou letech jsem nalétal dvacet šest a dvacet sedm minut, pokaždé na tři stoupání. A lety byly hodně zajímavé i průběhem, jen škoda, že jsem UniLog nechal v Q11. Záznamy výškoměru by byly dost zajímavé. Táta proháněl Ibise a to tak úspěšně, že svoje "káčko" ani nevytáhl. Z mého původního záměru vylítat druhé baterky v Q11 nakonec zbyl jen jeden šestiminutový let, pak už jsme museli balit a jet domů na oběd.

Dlouhé odpoledne

(Písnice) Jen co trochu polevilo vedro, vyrazili jsme s tátou opět do Písnice. V plánu jsem měl pro tentokrát pokus s vrtulí do Absolutiona - půjčit si od táty Aeronautku 14x9 z Ibise. Měření na zemi z minulého týdne ukázalo proudy k 70 A, tak jsme byli zvědaví, jak se bude pohon chovat ve vzduchu. Na place jsem ovšem začal obligátně s Q11, pět letů dalo postupně časy 3:30, 6, 3:30, 5 a 9:50. Až na ten poslední let nic moc. Pak mi táta půjčil Lynxe a s ním jsem na čtyři nastoupání létal šestadvacet minut. Nemůžu ale říct, že by mě letový projev vyloženě nadchl, nejspíš bych si musel pro sebe upravit nastavení. Přistání jsem lehce zvrzal, ale naštěstí se nikomu a ničemu nic nestalo.

Pak jsem dal dohromady Absolutiona a namontoval větší vrtuli. Překvapení se nekonalo - proudové špičky při zapnutí šly k 75 A a průměrný proud byl zhruba 68 A. Absolution sice stoupal 11 m/s, ale pocitově to až tak nevypadalo. Letěl jsem tak dvě stoupání a neletěl lehce přes osm minut. Poté jsem vrátil původní vrtuli a na tři nastoupání naletěl minut třináct. Proudy v tomhle případě pod 50 A, ovšem baterie už byly lehce unavené. Závěr je takový, že projev s vrtulí 14x9 není úplně to pravé a taky odběr by mohl být menší. Zajímavá by mohla být vrtule 15x8, která by měla mít (alespoň podle grafu u Aeronautu) menší odběr než 14x9.

To už slunce zapadalo a tak už jsem jen stihl tři lety a Q11, všechny nad sedm minut, ale postupně se to zkracovalo. V posledním letu už slunce nebylo vidět a dát ještě jeden let, tak už nevidíme na balení.

Q11 a měření Absolutiona

(Písnice) V sobotu jsme s tátou shrábli Tomáše a vyrazili opět do Písnice. UniLog jsem tentokrát nedal do Q11 a nechal si ho na Absolutiona, u kterého jsem chtěl konečně proměřit proud s bateriemi Dualsky. První čtyři lety jsem ovšem letěl s Q11 (dva krátké, dva k deseti minutám) a teprve pak došla řada na Absolutiona. Dal jsem si celkem pět stoupání a nalétal necelých dvacet minut, čili celkem slabota. Ale z měření vylezlo, že nové baterie přidaly asi tak 40-50 W,  což je celkem slušné, nemluvě o pár gramech dolů. Pak jsem si to proložil dalšími čtyřmi lety s Q11 (opět dva krátké, dva k deseti minutám) a následovaly dva lety s Absolutionem, první na dvě, druhý na tři nastoupání. Přitom jsem si trochu pohrál s diferenciací, což bylo něco, co jsem chtěl udělat už dávno. Časy opět nic extra, první let pět, druhý deset a půl minuty. Zakončil jsem to dvěma lety s Q11, pak už jsme se museli balit domů. Táta mezitím létal s Ibisem a káčkem, Tomáš s Etalonem.

Podruhé na Kladně

(Kladno) Po dlouhé době jsem se vykopal i v týdnu a zajel na nejbližší plochu - na spodní část aeroklubového letiště u Velké Dobré. Z domova jsem si přivezl jen jedny nabité baterky a byť bylo pozdě, dal jsem optimisticky nabíjet i druhou sadu. Jenomže čtyři starty s Q11 mi zabraly skoro hodinu - lety nebyly moc dlouhé a o termice se dalo mluvit v prvním letu, ale jednomu modeláři se Q11 líbila tolik, že jsme dost času strávili povídáním. A protože jsem chtěl létat i s Long Shotem, na druhou sadu už nedošlo. Zato jsem asi dvacet minut házel Long Shota, ovšem výšky nic moc. Ale trénovat se musí.

-- MARK --

(Písnice) Celkem deset letů na dvoje baterky s Q11. Kvůli větru jsem motoroval 30 vteřin, aby letové časy za něco stály. Na druhou sadu jsem letěl šest letů a solidně ji vycucal.

Hop

(Písnice) Po delší pauze jsem už měl chuť do létání, a tak i když měl táta službu, rozhodl jsem se zajet si na letiště sám. Ovšem počasí nebylo vůbec optimální a s odjezdem jsem dost váhal. Nakonec jsem se - po telefonické konzultaci s tátou - rozhodl jet. Jenomže už při prvním přistání padly první kapky a já mohl jen Q11 rozebrat a počkat jestli se to nezlepší. Nezlepšilo a tak jsem jen dobalil a jel domů. Celková bilance byla tedy jeden let 7:20 a sedmnáct projetých kilometrů. A dvoje nabité baterky, které musím někdy vylétat.

Pokusy s Q11 - část druhá

(Písnice) V sobotu večer se nám s tátou opět povedlo zajet do Písnice. Zatímco táta žádné plány kromě létání neměl, já si chtěl pohrát s těžíštěm u Q11. Poté, co jsem dal éro dohromady se mi lehce nezdála vůle na pravé klapce, ale nepřišlo mi to tak strašné, tak jsem letěl. První let jsem ještě nechal původní těžiště, ale pak jsem začal posouvat baterky dozadu. S baterkami o jeden centimetr dozadu (těžiště v 63 mm od náběžky) jsem absolvoval další tři lety na druhé baterky a zkusil si i "dive test". Přišlo mi, že bych mohl s baterkami ještě o kus dozadu a tak jsem šel na dva centimetry dozadu - což znamenalo těžiště 65 mm od náběžné hrany.

Při výměně baterek jsem zjistil nemilou věc. Vůle na klapce byla způsobená lehce vylomenou pákou v klapce. Vzhledem k tomu, že se vůle za první čtyři lety nezhoršila, zariskoval jsem a letěl. (Také výpadek klapek by nejspíš nebyl fatální - s křidélkem bych si to asi nedovolil.) S těžištěm na 65 mm se mi létalo moc hezky a lety byly delší než v první sérii. Vždy jsem létal na dvacet vteřin motoru a desetiminutové maximum jsem nenalétal ani jednou, ale celkem daly všechny lety necelou hodinu ve vzduchu.

Myšlenek na další lety jsem se, s ohledem na poškozenou páku klapky, vzdal, už tak jsem měl dost štěstí. Táta mezitím provětral "káčko" a Ibise a tak jsme si oba pěkně zalétali.

Pokusy s Q11

(Písnice) Nějak mi to nedalo a pořídil jsem si ke Q11 "Z" kužel z www.hyperflight.co.uk a chtěl jsem ho otestovat s vrtulí 11x6 a porovnat s 10x6 na kuželu od Hořejšího. Přes den dost foukalo, ale zariskovali jsme a vyjeli. Doma jsme potom zjistili, že jsme přesně trefili okno, kdy se vítr trochu utišil. Za chvíli poté, co jsme odjeli, se opět rozfoukalo.

S ohledem na měření (a protože jsem nedokázal odhadnout jaký vliv bude mít větší vrtule) jsem si nastavil stopky na dvacet vteřin a až na poslední měřící let jsem to dodržel. S každou sadou jsem letěl čtyřikrát. Rozdíl v příkonu byl necelých 17 W - s původní vrtulí a trámcem (Aeronaut 10x6, rovný trámec 38 mm) byl příkon 132 W, s novou (Aeronaut 11x6, "Z" trámec 27 mm) 148,5 W - a rozdíl ve stoupavosti zhruba 0,6 m/s. Zajímavé bylo, že v relativně chladném počasí byl největší příkon ve druhém letu, kdy se baterie zahřály. Bohužel také dost padá napětí baterií, které klesá na 3,3 V na článek. Pro soutěžení létání bych asi musel zainvestovat do nových, tvrdších baterek. Každopádně nový trámec na Q11 nějakou chvíli zůstane.

I když foukalo a bylo pod mrakem, tak jsem si docela hezky zalétal a časy nebyl až tak špatné - na to, že jsem obvykle motoroval dvacet vteřin, ke konci pak pětadvacet. Ještě jsem si dal jeden let na závěr bez UniLogu a na 25 s motoru jsem nalétal osm minut. Táta lehce ladil těžiště u svého "Káčka" a byl s úpravou dost spokojený.

Vrtule 10x6, rovný trámec 38 mm

Vrtule 11x6, "Z" trámec 27 mm.

Nové baterky do Absolutiona

(Písnice) Do Absolutiona jsem si pořídil nové baterky Dualsky, protože staré Turningy mi už přišly slabší (především jim neprospělo, že jsem je nechal přes zimu nabité). Navíc jsem v Q11 předělal konektory serv ze čtyř servokonektorů na dva konektory Deans od Hořejšího. Jeden je červený, druhý černý a tak je hned jasné kam který připojit. Čili jsem vlastně chtěl dvakrát zalétávat, u Absolutiona doopravdy, protože s novými baterkami se posunulo těžiště o kus dozadu.

Počasí počasí víkend nic moc, v sobotu odpoledne nám to zrušila bouřka, ale v neděli jsme vyjeli. Na písnickém letišti dost foukalo, ale i tak jsem se rozhodl začít s Q11. Kupodivu jsem si docela pěkně zalétal, pět letů na dvoje baterky, všechny lety přes pět minut a dva i desetiminutové. Ze začátku byla i termika, ale postupně mizela.  Docela se mi i dařilo přistávat, tedy kromě prvního přistání, kdy jsem se snažil přistát proti větru (a kolmo na dráhu).

Pak létal táta s Lynxem a já rozebíral Q11 a dával dohromady Absolutiona. (Létání s "káčkem" musel táta odpískat, protože si doma zapomněl výškovku.) Létal asi půl hodiny a pak přišel na řadu Absolution. S tím jsem si dal tři nastoupání a nalétal asi dvanáct minut. Dalo by se létat i déle, ale nemělo to moc cenu. Na nějaké testy (např. dive test) moc foukalo a rozebírat stroj a dávat tam proudovou sondu se mi také nechtělo. Tohle zůstane na příště.

Jeviněves a Písnice

(Jeviněves, Písnice) Dopoledne jsme se s tátou byli podívat v Roudnici a cestou zpátky jsme se stavili na svahu u Jeviněvsi. Moc nefoukalo a dva padáčkáři, co tam byli spíš skákali z kopce dolů, než že by létali. My trochu doufali, že s modely to bude lepší, ale nebylo. Táta hodil Futurku jako první a po chvíli přistál dole na poli. Já si vychytrale počkal, až bude dole, a pak hodil do vzduchu Iona. Ten šel dolů, jen na chvíli se mi zdálo, že jsem se chytil, ale to bylo na půl cesty dolů a nahoru to nešlo. Jen jsem prodloužil trápení a přistál kus od táty. Díky tomu jsem měl odnos nahoru.

Poté, co se vrátil, táta už prohlásil, že dolů už nejde. Já jsem to tam ještě jednou hodil, chvíli jsem i svahoval lehce nad úrovní očí, jenže pak vítr malinko zeslábl a šel jsem dolů. Skončil jsem opět na poli a tak jsem si dal sportovní vložku. Když jsem se škrábal s letadlem nahoru, tak mi bylo hodně líto, že jsem se nepokusil přistát do svahu v momentě, kdy to ještě šlo. Když jsme odjížděli, tak už se tam sešlo padáčkářů více, ale do vzduchu se jim moc nechtělo.

Odpoledne jsme vyrazili do Písnice a to byla naopak paráda. Já létal jen s Q11, táta zapomněl výškovku na Ibise a tak nejdříve vytáhl Lynxe a pak přešel na "káčko". Šoupnul jsem si celkem devět startů a jen jeden byl kolem maxima (to jsem ovšem o dvacet vteřin přelétal), jinak se to pohybovalo od pěti do osmi minut. Podmínky byly naprosto nádherné a tak se mi celkem dařilo pěkně přistávat. A poslední tři lety ve večerním vzduchu byly také lahůdka.

-- MARK --

(Písnice) Sobotní odpoledne s tátou v Písnici. Dal jsem si devět startů s Q11 a proložil to dvěma lety s Absolutionem (dvě a tři nastoupání). Táta létal s "káčkem" a s Ibisem.

Velikonoce v Bakově

(Koprník) Již tradiční Velikonoce v Bakově a stejně tak tradičně i s létáním v Koprníku. Začali jsme v sobotu večer, kdy se měl vítr podle předpovědi utišit. To se však nestalo a tak se létání smrsklo na držení se proti větru. Nejprve jsme letěli s velkými stroji v naději, že se to později zlepší. Naletěl jsem s Absolutionem necelých pětadvacet minut na šest nastoupání. Žádná sláva. Podobně jsem dopadl i později s Q11 - dal jsem dva lety, první vyloženě splachovací, druhý jen o málo lepší. Činili se i místní - borci s třímetrovou Katanou, kterému vítr zjevně moc nevadil, stejně tak tátovu kamarádovi Kamilovi, který tam byl s omotorovaným F3B modelem vlastní konstrukce. Díky němu jsme měli naráz ve vzduchu tři třímetrové větroně.

Chuť jsme si spravili v neděli ráno. I když mělo foukat, tak pro změnu nefoukalo a později vylezla i termika. Já nejdříve asi hodinu házel Long Shota - s nic moc výsledky. Asi něco dělám špatně. Táta mezi tím létal s Ibisem a když jsem si chystal Q11, tak mě varoval, že je letadlo blbě vidět. Bylo. Hned v prvním letu jsem letadlo třikrát ztratil, naštěstí zase našel, dvakrát jsem snižoval výku na klapkách - poprvé asi o osmdesát, podruhé rovnou o sto metrů. Finální sestup byl asi minuta a půl na brzdách dolů. Další dva lety už tak dramatické nebyly, ale pokaždé se mi povedlo nalétat deset minut z cca. dvaceti vteřin chodu motoru.

Závěrečná byla v neděli večer - opět ve větru. Malé stroje jsme ani nevytahovali, já létal s Absolutionem a táta zalétl Lynxe po opravě. Tentokrát jsem létal na dvakrát, v prvním letu na dvě stoupání (davnáct minut), ve druhém na tři (necelých patnáct minut). Časy nic moc, ale létání docela dobré. Zřejmě kvůli větru už večer nikdo jiný nelétal.

Q11 - měření

(Písnice) Letadla jsme po sobotě ani nevybalovali z auta - jen já jsem vyndal Q11 a přehodil regulátor za jiný s konektory Multiplex, protože jsem chtěl konečně použít dvoje nové baterky, které mám od loňska. S nimi jsem musel letadlo i vyvážit, protože jsou asi o 10 gramů lehčí. V neděli odpoledne jsem tedy byli opět v Písnici s plnou výbavou, ale tentokrát jsme nechali velké stroje odpočívat a létali jen s "káčky".

Hned v prvním letu jsem dal proudovou sondu na UniLog. Baterky byly sice použité poprvé (nemohu psát nové), ale konečně jsem mohl získat měření s motorem Dualsky. Výsledek byl celkem podle očekávání. Špičkový příkon po zapnutí motoru je zhruba 180 W (při proudu 25 A), ale během pár sekund spadne ke 150 W a pak postupně klesá ke 140 W. Střední hodnota je tedy asi těch 150 W (a tedy 22 A při 6,8 V). Otázkou je jestli se baterie nezlepší po pár použitích - pak by se příkon mohl díky vyššímu napětí zvednout.

Jinak jsem s dal tři lety s každou z baterek, čili celkem šest. Až na první lety, jsme s tátou létali pokud možno současně, takže se dalo porovnávat stoupání. a zároveň to mělo trošku přídech soutěže. Co se stoupání týče, vyhrávala o deset deka lehčí Q11, ale jinak to tak jednoznačné nebylo. Obvykle jsme přistávali téměř současně a co se mě týče, tak i dost mizerně. Vliv na to mělo i to, že jsme stáli poměrně blbě a dost jsme se pletli, ale krom toho jsem udělal pár pěkných pitomostí. Přistání prostě musím trénovat.

Opět zalétáváme

(Písnice) V sobotu odpoledne jsme s tátou opět vyrazili do Písnice. A se slušnou výbavou - já bral Q11 a letos poprvé Absolutiona, táta zase Ibise a nové "káčko", které dal dohromady z křídel od Honzy a Rudy a trupu starého stroje, se kterým jsem létal loni já. Nejdřív jsme provětrali velké stroje (Ibise a Absolutiona). Zimní pauza baterkám do Absolutiona dvakrát neprospěla, zato nás oba docela překvapilo, že o kilo těžší Absolution s opadáním příliš nezaostává za Ibisem. Sice má o něco větší plochu, ale plošné zatížení je i tak větší a čekal jsem, že tam bude znatelný rozdíl.

Pak jsem si dal šest letů s Q11, vždycky dva za sebou a proložil jsem to nabíjením. Mezitím jsem pomáhal tátovi se záletem nového stroje, který po pár zásazích do nastavení létal velmi hezky. Termiky moc nebylo, ale i tak jsem se v prostředních dvou letech docela chytil.

Micka Cup

(Písnice) V neděli se nás na neformální soutěži sešlo devět soutěžících a oproti loňské soutěži se jelo profesionálněji a striktně podle oficiálních pravidel. K dispozici byl notebook se softwarem pro soutěže RCEK. I termiky bylo dost a létalo se vysoko a daleko. Mně se celkem dařilo a nebýt chyb při přistání, mohlo to být i lepší. Ale čtvrté místo bylo rozhodně víc než jsem čekal. Zato tátovi se nedařilo a tentokrát získal cenu útěchy on.

A další fotky...

Tréning

(Písnice) Vzhledem na plánovaný nedělní Micka Cup jsem tátu malinko vyhecoval a jeli jsme ještě večer do Písnice trochu potrénovat. Nenosilo to a tak jsem celkem rychle vylétal baterky - celkem šest startů po dvaceti vteřinách. U Q11 byl docela znát rozdíl mezi čerstvými a téměř vybitými bateriemi. S čerstvými byla stoupavost přes 10 m/s, se skoro vybitými jen zhruba 8,5 m/s. Dva metry rozdíl je už dost a při soutěži se bude muset nabíjet po každém kole.

Zálet Q11 a tátova Ibise

(Písnice) První letošní létání a zároveň zálet právě dokončené Q11 od Hořejšího. Termiky bylo na zálet skoro až moc, i z krátkých stoupání se daly nalétat slušné časy. Q11 létala krásně, jen jsem zvětšoval velikost výchylek křidélek a přidal mix křidélka-směrovka (50%). Bez něj se letadlu do zatáček moc nechtělo. Jinak spokojenost, ale letěl jsem jen na dvě baterky a třeba režim rychlost jsem ani nevyzkoušel - jen normální a termiku. Stoupavost se vyhodnocuje špatně (termiky bylo dost), ale subjektivně je velmi slušná.

Táta zalétl Ibise - třímetrovku od Art Hobby. I tady spokojenost.

Nakonec pár fotek (většina fotek Q11 je od táty):