10. 9. 2006

Stihači nad Osnicí

(Osnice) Po poslední bouračce jsem konečně uschopnil Lavočku a navíc ostrojil Spita, takže jsem do Osnice vyrazil s plnou polní (včetně Iona). Sestavu doplnil táta s Lomikelem a Tomáš se svým novým Mefistem.

Ten se nám postaral o program na začátek, kdy jsem z titulu programátora pracujícího v Německu vyfasoval Tomášovu MC-17, originál návod, letadlo, a starej se hochu. Chvíli mi trvalo než jsem se zorientoval a provedl "manuální reset", kdy jsem ručně nastavoval výchozí hodnoty. Stejně mi to nebylo moc platné, protože motor ani nepípnul, natož aby se rozeběhl. Vzhledem k tomu, že stejně dopadl pokus i s mým vysílačem, shodli jsme se, že chyba je nejspíš někde v regulátoru.

Tím bylo programování vyřízené a mohli jsme jít létat. Nejdřív s Lavočkou, pak se Spitem. S oběma "warbirdy" jsem letěl kolem čtyř minut - poměrně foukalo a byla i termika, takže na zalétávání nic moc. Let se Spitem jsem skončil, když mi ho termický závan vytáhnul dobře o deset metrů nahoru. Oba letouny jdou na motor hodně stoupají, létám poměrně vysoko a motorem to moc regulovat nejde. Nedá se nic dělat, bude se mixovat. Na poli jsem ovšem na podobné pokusy rezignoval, byla by to křeč a nemuselo by to vůbec dobře dopadnout.

Pak jsme vytáhli oba větroně, termicky nic moc a táta sedal dost brzo. Protože v mezičase dokázal střelit Tomášovi svoji Megu Mini 7E ze Skylina (kterou bude nahrazovat střídavým motorem) vzal si druhé baterky s tím, že ukáže Tomášovi jak motor chodí. Já jsem se v té době konečně trochu termicky chytil - a najednou uslyšel něco o hořících bateriích a zlověstné syčení. Táta baterky ze Skylina úspěšně vyrval, ale sedmičlánek byl na odpis. Přistál jsem po sedmadvaceti minutách a konečně se mohl podívat na následky. Jeden fous odletovaný, dva články svlečené z fólie, pack pěkně rozpálený. Příčina neznámá, ale nejpravděpodobnější verze je zkrat spojením plus a minus pólu baterie. Tolik ke křečování na place.

Já si pak ještě střihnul jeden let s Ionem (táta měl jedny baterky vybité, druhé zrušené) a ternická paráda - dvoje stoupání (padesát vteřin motorového chodu) a půl hodiny létání. První nastoupání dvacet minut, druhé deset. Nosila celá obloha.

Žádné komentáře: