(Mnichov) Tak se nám na začátku září ještě udělalo léto, nabil jsem jedny baterky jen co jsem přišel z práce, a po chvíli váhání jsem místo druhého packu a nabíječky přihodil Mini Tornádo. Na place jsem nejdřív vzal Iona, klasicky pětadvacet minut, přistání by mohlo být tak o čtyři metry blíž ke mě, ale jinak naprosto hladké. Když jsem šel Iona šoupnout do auta, na obzoru byly krásně vyrýsované Alpy. Paráda.
Mini Tornádo jsem neměl ve vzuchu od poslední kraksny, tak jsem byl zvědavý jak poletí. Navíc jsem mu v autě pomuchlal jedno křidélko, které jsem ale jenom vytvaroval zpátky a drželo - lepit se bude až doma. Létal jsem nějakých sedm minut, vcelku nic moc, přišlo mi, že se už nechová tak jako dříve a je takové jankovatější. Pořád utíkalo doleva a to tak, že trimovat nešlo - nemohl jsem dát ruce z knyplů. Navíc všechny nesymetričnosti ukazují, že by mělo utíkat doprava. Regulace motoru je taky nějak divná, možná je něco špatně v pohonu. Mohu ještě zkusím vrátit původní motor, ale - kdybych si dokázal hodit Lavočku sám, tak na Mini Tornádo už nesáhnu. Ostatně - cestou z letiště jsem si vyzvedl přijímač a regulátor, takže budu mít ostrojeného i Spita. Ale ani toho si sám nehodím.
Z letiště jsem odjížděl v osm a slunce už bylo pod obzorem. Za chvíli už budu létat jen o víkendu...
Žádné komentáře:
Okomentovat