
Za celou dovolenou jsme si zalétali jen dvakrát, ale vcelku to stálo za to. V pondělí jsem vzal nejdřív Lavočku. Odposledka jsem jí upravil vyosení motoru, ale nijak to znát nebylo - buď je to málo, nebo se projevil vliv svahu na kterém jsme létali a poměrně lehké éro svahovalo. I tak jsem létal osmičky po svahu asi čtrnáct minut, jenom jsem si musel dávat pozor, aby mi éro pořád nestoupalo. Přistání jsem mírně zvrzal. Přistával jsem po větru, Lavočku jsem "vydojil" a po prosednutí následovala hvězda. Škody veškeré žádné - jenom lehce otlačené konce křídel.
Pak jsme létali všichni tři - tj. já, táta a Mirek - s větroni. Já s Ionem, táta s Lomikelem a Mirek se svou dvoumetrovkou, ve které letos vyměnil feritového Paličku za střídavou Megu a hlavně přijimač Hitec (555?) za Schultze Alpha a z jankovatého letadla je najednou perfektní a spolehlivý větroň. Termika nic moc, člověk zkrátka večer nemůže chtít zázraky, a tak bylo jediným "zpestřením" přistání. Táta s Mirkem sedali po větru přímo do protisvahu, jedině já musel mít něco extra a sedal jsem s bočním větrem po vrstevnici a byl jsem dlouhý. Táta dal do Lomikela zpátky MZK Sextu (po opravě), ale jak se zdá blbne pořád. Sice méně, ale u přijímače to není optimální. Tím spíše, že "tupá" Futaba s jednoduchým směšováním funguje bez problémů.

Update 17.8.2006: Mirek mi poslal pár dalších, sice méně vydařených fotke, ale u jedné jsem neodolal a po několika drobných úpravách je použitelná na web. Takže tady je - Ion na přistání.

Žádné komentáře:
Okomentovat