(Mnichov) Tak jsem včera využil po dlouhé době jeden alespoň trochu letecký den. Bylo docela pěkně (minimálně na poměry posledních dnů), prakticky nefoukalo a letiště bylo dost mokré. Na place byli už tři lidé, kanály v pohodě, ale než jsem dal druhé baterky na nabíječku a Iona dohromady, přijel další a jako na potvoru měl jen osmdestátku. Tak jsem podruhé využil výhod syntézy na vysílači a přijímači a odstěhoval se na kanál 66.
Malinko jsem zaexperimentoval a posunul těžiště trochu dozadu - v prvním letu tak o tři milimetry v druhém o pět - a přišlo mi, že Ion reaguje lépe a víc se mu chce do zatáček, takže tohle nastavení budu od teď používat. Ani při jednom letu jsem nevyužil plné kapacity baterek, v prvním jsem přistál po lehce po dvou minutách motorového letu, v druhém to bylo dokonce méně než dvě minuty. Ono je létání proti obloze s potrhanými mraky a občasným nízkým sluncem poměrně náročné na oči. Ale pokaždé to dalo dvacet minut, takže buď to malinko nosilo nebo se posun těžiště dozadu projevil pozitivně i na klouzavosti.
Přistání víceméně v pohodě, poprvé jsem byl malinko nervózní, protže na druhém konci plochy létali dva borci s házedly F3K a přistání točili přese mě, ale vešli jsme se. Při druhém jsem si to malinko podělal, protože jsem si brzdy místo přidání stáhl, chybu jsem rychle napravil, ale tím pádem jsem nestih včas podrovnat a přistání bylo vcelku tvrdé. Nicméně Ion ho přestál bez ztráty kytičky, takže zas tak zle nebylo.
Žádné komentáře:
Okomentovat