Proradný vítr

(Osečany, Bačkory) Podle předpovědi mělo foukat od západu, tak jsme s tátou a Tomášem vyrazili znovu k Osečanům. Počasí ovšem předpověď příliš nerespektuje a fouká čím dál tím víc od jihu. Jediná aktivita kterou provozuji já osobně je test přijímače v "mém" svaháku (což je tátůva variace na téma Asterix a komplet vybavení je tátovo), kde je momentálně Rex 5 z jiného tátova modelu - Calypsa. Dosah nesedí ani s hradeckou šestašedesátkou, ani s mojí osmdesátkou od Futaby, jediné co si víceméně dá říct je jednašedesátka Jeti, která tam byla původně. To ovšem znamená, že s tátou nemůžeme létat na jednom kanále.

Z nás tří létá ovšem jen Tomáš a nijak zvlášť se mu nedaří. Ostatně jediná letadla, která létají, jsou akrobat a elektra. Čisté větroně nabízejí pouze vycházku pod kopec. Protože se podmínky nelepší, vyrážíme po chvíli váhání na jiný svah nad nedalekou osadou Bačkory.

Tam je svah orientovaný na jih až jihovýchod a za těchto podmínek se tam létá o poznání lépe. Opravdu jen o poznání, protože ani Tomáš se ze začátku nijak zvlášť nechytá. To mu ovšem nevadí a zkouší to znovu a znovu. Já dávám pár pokusů a všechny končí po dvou nebo třech zatáčkách procházkou. Navíc se mi nedaří pořádně se srovnat s letadlem - létal jsem s ním naposledy v květnu a řízení se od Iona přeci jen docela dost liší. Po chvíli toho nechávám a odcházím pomoci tátovi se záletem nového svahového stroje. To je odbyto poměrně rychle, protože první hod je krátký a při druhém se letadlo otočí a bez reakce na křidélka jde do země. Trhá se směrovka a špička mnohokrát otlučeného trupu to nevydrží a místech, kde už byla natržená, se trhá znovu.

Táta odchází balit a já zase mydlit svah. Tam se mezitím Tomáš chytil a tím pádem přesvědčil i oba další přítomné borce, že je čas "to tam mrsknout". Já mám jeden mizerný pokus a pak si mě všímá Tomáš a navádí mě tak, že se mi podaří nejen nastoupat, ale i nějaký čas tam vydržet. Odhaduji to tak na deset minut, ale na to jak se mi dneska daří je to vcelku úspěch. Pak už vcelku nic moc velkého nepředvedu, párkrát se ještě chytím, ale nikdy ne na víc než tři, čtyři osmičky. Tomáš se ještě snaží dostat na příhodnější část svahu tím, že hodí éro a jde dolů, aby na něj pořádně viděl, ale už je pozdě a tak balíme a jedeme domů.