(Nasavrky) Další kolo létání přišlo na řadu v pondělí. Mirek ještě nestihl opravit Rytmuse, takže si vzal starého Filipa a upravil vysílač tak, aby mohl trénovat ovládání motoru přepínačem. Já si vzal s sebou UniLog, abych konečně zjistil, jak vysoko vlastně létám. Foukalo poměrně silně a hlavně blbým směrem - od jihu přes kopec - takže nějaké zvláštní výkony se nedaly čekat. Přesto jsem na první let vzal Absolutiona, hlavně kvůli výškoměru. Let čtvrt hodiny, což je celkem standard. Graf z výškoměru ukázal šest nastoupání v rozmezí 130-150 metrů.
Kvůli větru a taky ze zvědavosti jsem vzal na druhý let Iona. Potvrdilo se, že podmínky nic moc, naletěl jsem jenom osmnáct minut z osmi nastoupání. Ion ale stoupá výš - dosažené výšky se pohybovaly v mezi 160 a 200 metry. Zajímavé je, že první stoupání mám nejvýš - jak u Iona, tak i u Absolutiona. Táta létal se Skylinem, ale i jeho postihlo "splachovací" počasí a výkony nic moc. Mirek vylétal úspěšně všechny svoje baterky s Filipem, ovšem jeho hlavní cíl nebylo nalétat co nejvíc, ale dostat do ruky plyn na přepínači a to si splnil.
Žádné komentáře:
Okomentovat