Nasavrky III.

(Nasavrky) Mirek už měl Rytmuse opraveného a tak jsme znovu vyrazili ke Kvítku. Já si šoupnul dva lety s Absolutionem, kdy jsem zkoušel stoupat výš než minule. To nebyl problém, jenom těch vyšších nastoupání je logicky méně. V prvním letu pět nastoupání do výšky 150 - 180 metrů, při druhém letu o jedno stoupání méně, zato však pokaždé přes dvěstě metrů. Časy šestnáct a osmnáct minut nebyly nic extra.

Mirkova Rytmuse jsme ještě jednou prošli a na můj popud Mirek výrazně potlačil výškovku. Pak už šel model do vzduchu. Pilot byl všechno možné, jen ne klidný, ale tentokrát se to obešlo bez bouračky. Mirek s modelem nastoupal (tentokrát musel tahat - důsledek mé aktivity), vypnul motor a přešel do pěkného kluzu. Všechny nás překvapilo, jak pomalu dvoukilový(!) model letí. Mirek neriskoval zapnutí motoru v letu a raději přistál. Brzdící klapky fungují na Rytmusovi prakticky stejně jako na o metr větším Absolutionovi. Mirek pak dal ještě dva lety podle stejného schématu - nastoupat a doklouzat - a při každém letu byl klidnější. Táta opět létal se Skylinem a Lomikela nechával odpočívat.